Intoš na Rambovi

Když na Ramba premiéře intoš se drze chechtá,
hleď ať zčerstva sudlice* jej v konečníku lechtá.
Kdyby snad ta svině ještě neztrácela humor,
držku mu zacpi uranem, ať naroste mu tumor.
Pokud by chtěl raka snad zbavit se operací,
zařiď hned, ať intoš v dolech léčí si jej prací.

* Více informací o sudlici naleznete zde, obrázky různých druhů sudlic pak zde.

Epická báseň na leden

Když libovolný intoš akční filmy haní,
a tvrdí navíc, že je Sly snad za zenitem už,
tu úspory vyber a nakup haldy zbraní,
ne však dřív, než do huby mu vrazíš Rambonůž.

Do města pak vyraž se svým arzenálem,
vysvětlit všem intošům, kdo na plátně je králem.
V libovolné kavárně se zastav na kus řeči
zjistit, zda tu obrýlené hrozí nebezpečí.

Každého, kdo byť jen žertem o Slym zle se zmíní,
a na nového Ramba nadto předem drze plive,
mačetou hleď na fleku zaříznout co svini
a v lokále pak pro jistotu vybij všechno živé.

Cestou domů vezmi to dál kolem Rudolfina,
kde vůkol Fildy houfuje se ledajaká špína.
Panzerfaustem zlou tu stavbu odstraň z plánu města
a ukaž všem, že přec jste s Rambem ze stejného těsta.

Básnička pro dnešní den (3)

Když tě intoš sere už buddhistickou naukou,
vraž do břicha mu Rambo-nůž
a hlavu ustřel bazukou.

Básnička pro dnešní den (2)

Když hippie intoš po louce si kráčí nohou bosou,
just v těch místech z fleku začni operovat s kosou.

Básnička pro dnešní den

Když vám intoš zkazí den,
můžete už přát si jen,
ať jde brzy zase ven -
- pak třískněte ho kladivem.

Z intošů když krev nám stříká,
to je naše politika.

Proč nejsem intošem?

Dovoluji-li si v titulku parafrázovat název známé Čapkovy stati Proč nejsem komunistou, vede mne k tomu přesvědčení, že smyslové počitky nepředstavují samy o sobě dostatečný důvod, proč je třeba intoše pronásledovat a bít. To, že jsou na pohled hnusní, smrdí a neustále melou pantem, je věc závažná, leč jedná se toliko o vnější projev jejich vnitřní méněcennosti. Ano, třebaže v široké veřejnosti dosud přetrvává pocit, že intoš je totéž co intelektuál a představuje tedy intelektuální elitu národa, opak je pravdou. Každý intoš je totiž především naprostý blb.

Jedině intoš je schopen splést dohromady věci objektivně nesouvisející (např. Kafku a psí hovno) a vyvozovat z takových zcestných premis dalekosáhlé konsekvence. Kritizuje-li například intoš stav městské hromadné dopravy, můžeme si být jisti, že jej k tomu nepřivedla prostá skutečnost, že mu ujela tramvaj. Tento fakt sám o sobě intošům nevadí, protože - majíce prd co na práci - zásadně nikam nespěchají. Intoš nadává dopravním podnikům nejspíše proto, že se uprostřed noci (protože má prd co na práci, nepotřebuje logicky ani spát) v Kierkegaardově díle Buď - anebo dočetl cosi o tom, že filozofie není schopna vyřešit jedinou otázku, odhlédne-li od samotného subjektu. To intoše natolik rozruší, že v roztržitosti posnídá asparágus a vydá se do světa zjistit, co je na Kierkegaardově tvrzení pravdy. Řidič tramvaje, který na jeho klátivou postavu přískoky se blížící k zastávce nejen nepočká, ale navíc mu málem ujede špinavý palec u nohy (provokativně trčící ze smradlavých kristusek do kolejiště), je pak v intošových očích ztělesněním chybného filozofického přístupu odhlížejícího od subjektu.

Připomínám, že pro každého normálního člověka by řidič byl prostě čurák. Ostatně tím spíš, že propásl jedinečnou příležitost udělat z intoše doživotního kripla a ku prospěchu společnosti tak výrazným způsobem omezit jeho akční rádius. Intoši by přece měli cestovat pouze tramvají do stanice ouha.

Typologie intošů # 1 - "HIPPIE INTOŠ"

Přátelé, soukmenovci!

Jak jsem slíbil, tak činím a přináším vám první díl své propracované typologie nebezpečného organismu, kterému se říká "intoš". Krátce, intoš je zlo. Intoš je zakomplexovaný (jako Woody Allen), intoš umí hodiny a hodiny plkat, aniž by cokoliv řekl, intoš hodnotí umělecká díla podle smyšlených a zcela idiotských kritérií, intoš je zpravidla olezlý, rachitický a svým vzhledem si říká o ránu traverzou. Jen intoš je schopen nosit buřinku, dredy a sandály zároveň. Jen intoš je schopen přirovnat Sauronovo oko ve filmu Pán prstenů k vagíně a ještě tuto myšlenku dále rozvádět. Jen intoš je schopen kritizovat klasická díla akčního žánru jako "Commando" s odůvodněním, že v nich nejde než o bohapusté zabíjení a prezentovat tento fakt jako zápor. Intoš je živoucí exponát všeho, co je špatné na dnešní liberální společnosti a jako takový musí být potírán, vysmíván, ba bit.

HIPPIE INTOŠ

Po obsáhlejším úvodu již přistupme k poddruhu "hippie intoše". Přívlastek "hippie" se vztahuje výlučně k vizuální stránce intoše. Bylo by zavádějící spojovat s ním ideu sexuální svobody po vzoru šedesátých let, hippie intoš v tomto směru svobodný není. Je totiž, jako každý intoš, zamindrákovanou, do nemožných hadrů navlečenou negací pojmu "atraktivní" a sex proto není součástí jeho života.

Hippie prvek spočívá v umolousaných škrpálech (v létě kristuskách), smradlavých mastných dredech, korálích všeho druhu a plandavých batikovaných hadrech nastříhaných v lepším případě z pytlů od brambor. Hippie intoš bývá ověšen lacinými cetkami s mírovými symboly a na rameni mu obvykle visí nevzhledné hadrové žebradlo, v němž ukrývá například tři dny staré chlebové kůrky, cáry papíru s mizernými hudebními texty, případně rezervní korále, vždy však drogy. Některé exempláře doplňují celkový otřesný dojem hnusnou pletenou čapkou připomínající duhový chrchel.

A pak jsou tu bubínky. Hippie intoš je z neznámých důvodu náchylný k bezcílnému bušení do různých rádobyexotických bubínků. Ať už tuto činnost mylně považuje za "hudbu" nebo za druh "meditace" (nevyzpytatelné jsou myšlenkové pochody intoše), výsledkem je vždy odporný, rušivý kravál, který kolemjdoucímu zdravému člověku spolehlivě znemožní užívat dne. Sejde-li se bubínkových teroristů na jednom místě více, je dílo zkázy téměř dokonáno a pokud si hippie intoši navíc zapálí oheň a přidají uširvoucí disharmonické halekání, nelze v jejich blízkosti setrvat po dobu delší několika vteřin. Ano, až takové zlo dokáže kolem sebe hippie intoš šířit.

Rozumnému, vyrovnanému člověku pak nezbývá, než ventilovat svou zlost skrze tvůrčí akt. A při této příležitosti zahajuji rovněž seriál ukázek ze své básnické tvorby na téma intoši (a jak se jich zbavit) prvním tematickým kouskem:


Když hippie intoš do bubínku vytrvale buší,
hýbe ti tak žlučí a trápí tvoje uši,
cepem rázně vysvětli mu, že tě, hajzl, ruší,
pak mu ještě pro jistotu prostřel hlavu kuší.
Kdyby ani poté ještě nevypustil duši,
samurajským mečem hbitě nadělej z něj sushi.
(Ať jen hipík pozná, co patří se a sluší).

Pěkný den.

Příště: "RETRO INTOŠ"